Pokud se považujete za příznivce současné moderní kalifornské tech/death metalové produkce, jistě máte ve své sbírce kotouček s etiketou „Aeons Past“. Pokud kroutíte hlavou na znamení nesouhlasu, vězte, že jste momentálně ochuzeni o nahrávku disponující srovnatelným potenciálem jaký mají dnes již klasické záznamy typu „Diminishing Between Worlds“, „Servile Insurrection“ a nebo třeba „Cryptic Implosion“. Ovšem pozor, první deska ELEMENT není kdovíjak návyková, ba právě naopak, zůstává velmi ráda ukryta ve stínu disonantních kytar a ne právě jednoduchých rytmických konstrukcí. Ano, už tehdy se kapela okolo Masona Gregoryho presentovala hodně svébytným projevem, poměrně výrazně se odlišujícím od produkce na melodickou stránku extrémně sázejících sestav typu ODIOUS MORTEM či DECREPIT BIRTH.
Rok 2010 byl pro ELEMENT rokem velkých změn. Kapela především prošla notnou personální reformou, když z původní sestavy zůstal na svém místě jen sám pan zakladatel Mason Gregory (mimochodem odešla i taková persóna jakou je neomylný KC Howard). Ruku v ruce se změnou personální velmi často kráčí i změna žánrová. Ani v tomto případě tomu není jinak a tak v kolonce „stylová příslušnost kapely ELEMENT“ obratně měníme visačku tech/BDM za zbrusu nový identifikační štítek s nápisem prog/tech death metal. A to prog/tech death metal odlehčený, bez rozpaků holdující výrazně melodické kytaře a zasněné atmosféře. „The Energy“ se tak dostává do společnosti alb typu „Cosmogenesis“, „Fragmentary Evidence“ a částečně dokonce i „Remembering Universe“ (tady však velký pozor, instrumentální projekt Mathieua Marcotta z AUGURY se posluchači připomene jen občas, a to ještě velmi, velmi decentně).
Ovšem celé to má jeden velký háček. OBSCURA a zejména pak AUGURY disponují ohromným kreativním potenciálem, jejich produkce působí nesmírně hravě a barevně, přičemž se elegantně dotýká hned několika žánrů. Druhá deska ELEMENT tolik pestrosti rozhodně nenabízí, působí schematickým, zbytečně unifikovaným dojmem, nedokáže posluchači nabídnout tolik potřebný moment překvapení. Na ploše čtyřiceti minut je jednoduše až příliš dobře znát, že veškeré nápady pocházejí z jedné jediné hlavy. Jistě, Mason Gregory je bez nejmenších diskusí velmi zručným instrumentalistou, nicméně ani zdaleka už ne tak dobrým skladatelem. A bohužel není ani kdovíjak výjimečným zpěvákem, growling je ještě v pořádku, nicméně s blackově zabarveným vokálem je to již trochu horší (i tak je však nutno ocenit Gregoryho snahu o vokální variabilitu).
Celkově „The Energy“ hodnotím jako příjemné, leč na žánrové poměry ne zrovna dvakrát výrazné dílo. Prog/tech death metal stylově až příliš ortodoxní. Pan Soběstačný by udělal nejlépe kdyby do ELEMENT přibral hned několik myšlenkově otevřených kolegů a nadále se věnoval pouze kytaře, která je v jeho podání bez přehánění excelentní. Více hlav více myslí a může do budoucna přinést ještě mnohem lepší skladby než je „Dreaming Forever“, živá voda na závěr „The Energy“ - alba, které tak úplně nesplnilo očekávání.